Chov drůbeže šetrný k životnímu prostředí a úsporný na zdroje vyžaduje, aby drůbeží trus z narůstající produkce vajec a masa byl využíván ekonomicky a ekologicky rozumným způsobem. Drůbeží trus z výkrmu drůbeže a chovu nosnic je totiž cenným organickým hnojivem, které je třeba používat rozumně, a to i z hlediska střídání plodin. Navíc ceny minerálních hnojiv jsou na extrémně vysoké úrovni. Podle současných odhadů to tak pravděpodobně zůstane.
Recyklace odpadního materiálu, nebo využití jako hodnotné hmoty?
Chov drůbeže: využití drůbežího trusu na pelety
V dubnu 2022 se cena za hnojiva NPK (dusík, fosfor, draslík) pohybovala mezi 730 a 990 eur za tunu podle www.agrarheute.com. Z ekonomického hlediska je proto používání chlévské mrvy na farmách s ornou půdou stále atraktivnější: Lze tak snížit drahé používání minerálních hnojiv a zároveň produkci minerálních NPK hnojiv na uvolňování CO2.
Pro drůbežáře to znamená: Chovatelé mohou drůbeží trus výhodně prodávat na trhu, zvláště pokud je ve správné formě.
Rozmetání čerstvého drůbežího trusu přímo na pole jako hnojiva specifického pro rostliny však není možné v kteroukoli roční dobu. Musí být, proto vytvořeny dostatečné skladovací kapacity, které jsou mimo jiného upraveny ve vyhlášce o hnojivech. Ještě rozsáhlejší požadavky zde musí splňovat farmy s velkým počtem hospodářských zvířat, nebo farmy bez půdy, a to zejména v regionech s intenzivním chovem zvířat.
Jednou z možností recyklace je využití čerstvého drůbežího trusu z chovu nosnic a výkrmu drůbeže do bioplynové stanice. Vysoký obsah dusíku a vypouštění kapalných fermentačních zbytků však mohou být problematické pro optimální fermentační proces. To konkuruje kejdě, zejména v oblastech s vysokou koncentrací zvířat, navíc dopravní možnosti mohou být na překážku.
Navíc ne každá drůbežárna má v okolí bioplynovou stanici. Na místě je tedy otázka: Existují lukrativní alternativy, jak cenné organické hnojivo používat rozumně a efektivně?
Při chovu nosnic ve voliérách je neustálý přísun čerstvého trusu, protože pásy odklizu trusu ho odstraňují jednou až dvakrát týdně. Při obsahu sušiny 25 až 30 % však tento trus nelze dlouho skladovat. Kromě toho se při skladování trusu mohou vyskytovat vysoké emise amoniaku; v nejhorším případě může vést k silnému zahřátí.
Jedním z řešení by bylo sušení drůbežího trusu na 80–85 % sušiny. Již několik let se osvědčují tzv. tunely na sušení hnoje (v praxi používané jako deskové nebo pásové sušičky). V závislosti na počtu zvířat a množství trusu se dají velmi dobře velikostně upravit pomocí délky a počtu pater.
Tunely na sušení drůbežího trusu, by měly být v ideálním případě začleněny do konceptu stáje již od začátku: Aby bylo možné sušit hnůj co nejúčinněji, je vhodné využít zbytkové teplo ze vzduchu ve stáji. To vyžaduje vhodnou koncepci větrání. Nyní jsou k dispozici různá dobře fungující řešení. Sušící tunel lze instalovat buď na dlouhou stranu stáje, na štít, nebo přímo ve stáji nad technologií pro nosnice, nebo odchovnou voliérou.
Teplý odpadní vzduch je odsáván ventilátory s výkonem až 4 m3 za hodinu na zvíře do prostoru sušícího tunelu. Teplý vzduch tam proudí podélně po celé délce všemi patry tunelu na sušení trusu a na druhé straně opět vystupuje. Perforované pásy hnoje zajišťují, že vzduch trus nejen zametá, ale také jím proniká. Tím je dosaženo výrazně lepšího sušení trusu.
Výsledkem státní zkušebny je obsah sušiny 85 %. Takto zpracovaný suchý slepičí trus lze bezpečně skladovat ve speciálně pro tento účel vybudovaných skladech a využívat je různými způsoby. Je také velmi dobře přepravitelný a lze jej levně dodávat do oblastí, kde se obdělává orná půda s malou koncentrací hospodářských zvířat.
| Obsah látek (kg/t) | Vysušený drůbeží trus 70 % obsah sušiny | Suchý drůbeží trus 50 % obsah sušiny | Čerstvý drůbeží trus 25 % obsah sušiny |
|---|---|---|---|
| Dusík (celkem N) | 32,0 | 25,5 | 17,0 |
| Fosfát (P₂O₅) | 27,7 | 20,1 | 11,4 |
| Draslík (K₂O) | 22,8 | 17,5 | 10,0 |
| Vápník (CaO) | 63 | 50,6 | 30,0 |
| Hořčík (MgO) | 20,6 | 7,9 | 5,7 |
Ještě před několika lety by byla kladně zodpovězena otázka, zda je trus v tomto okamžiku rentabilně využíván. Z dnešního pohledu a hlavně s výhledem do budoucna jsme teprve v polovině.
Aby se výrazně zlepšilo uvádění suchého trusu na trh, doporučuje se tento materiál granulovat: jedině tak lze hovořit o účinném využití cenné suroviny.
Důvod: Granulováním se objem sypké hmoty zmenší asi o dvě třetiny. To znamená, že skladování a přeprava granulovaného hnojiva je mnohem lepší než u volně loženého suchého drůbežího trusu.
To má také pozitivní vliv na marketing: S takto čistým organickým kompletním hnojivem s nepatrným zápachem lze rostliny mnohem přesněji hnojit a půda je navíc zásobena organickou hmotou.
Ne náhodou jsou pelety hnojiva velmi oblíbené v péči o krajinu, zahradnictví i mezi soukromými zákazníky s vlastními zahradami. To platí především pro hygienické výrobky.
Kromě velmi velkých, komerčnějších závodů na granulování suchého drůbežího trusu (500 000 nosnic a více) existují i menší farmy až pro 200 000 nosnic, nebo pro výkrm brojlerů pro kapacitu 240 000 zvířat za rok.
Pokud jsou jednotlivé provozní systémy navzájem dobře sladěny, chovatelé drůbeže se dokonce obejdou bez skladování trusu: hotové pelety hnojiva lze snadno dočasně skladovat v takzvaných „BigBagech“.
V současné době lze pozorovat, že poptávka po tomto obchodovatelném kompletním hnojivu enormně roste. To se projevuje rostoucími cenami: 110 eur a více za tunu granulí z drůbežího trusu není nic neobvyklého, zvláště když se jedná o dezinfikované pelety vyrobené ze suchého drůbežího trusu. Tato skutečnost zkracuje dobu amortizace investice.
| Počet nosnic | 50.000 | 100.000 | 120.000 | 150.000 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Trus na zvíře a den | kg | 0,165 | 0,165 | 0,165 | 0,165 |
| Čersvý trus za rok 30 % sušiny | t | 2.309 | 4.617 | 5541 | 6926 |
| Suchý trus/Granule za rok, 85 % sušiny | t | 815 | 1.630 | 1.956 | 2.444 |
| Tržby za tunu pelet (110 €/t) | € | 89.628 | 179.257 | 215.109 | 268.886 |
Příklad výpočtu: Investiční náklady kolem 430 000 eur na sušení a granulování (náklady se samozřejmě mohou lišit v závislosti na poskytovateli). Kromě toho jsou zde roční výdaje (práce, energie, údržba atd.) ve výši kolem 200 000 eur. Pokud počítáte na straně příjmů se 110 eury za tunu granulovaného materiálu a lineárním odpisem po dobu sedmi let s úrokovou sazbou 2 %, pak při počtu zvířat 150 000 nosnic je zisk cca 69 000 eur za rok a tedy návratnost investic 6,2 roku.
| Počet nosnic | 150.000 | |
|---|---|---|
| Investiční náklady | € | 430.000 |
| Roční výdaje | € | 200.000 |
| Celkové náklady | € | 630.000 |
| Přímá amortizace po dobu sedmi let | 66.300 | |
| Zisk | €/a | 69.150 |
| Rentabilita (návratnost investic) | a | 6,2 |
| Ziskovost | €/t | 81,70 |
Příklad výpočtu ukazuje, že systém musí být kapacitně využit, protože granulování se vyplatí pouze od určité velikosti farmy. Pokud je tedy zvířat málo, je vhodné takovou investici provést společně s ostatními drůbežáři. Další možností by bylo kontaktovat partnery zemědělských služeb.